Na Hromnice o hodinu více (2. února)

Za dlouhých zimních večerů se lidé v tradiční společnosti uzavřeni ve svých obydlích věnovali rozmanitým pracovním činnostem, scházeli se ke společným přástkám, draní peří. Velmi důležitým faktorem v tomto ročním období byl nedostatek přirozeného světla. Je třeba si uvědomit, že lidé tehdy pracovali ve zcela jiných světelných podmínkách, neboť plamínek ohně poskytuje naprosto odlišné světlo pro práci než elektrické osvětlení. Pokud chceme rekonstruovat zaniklý svět rukodělné výroby našich předků a udělat si názornější představu o jejich práci i hmotné kultuře, musíme pracovat i s tímto aspektem. Práce při olejovém kahánku, louči ze silné třísky či tukové svíčce totiž klade skutečně velký důraz na rutinu a zažité přesně prováděné technologické úkony. Tento experiment nabývá na zajímavosti i v kontextu se současnou energetickou problematikou, která se stává zásadním společenským tématem.

Text: Václav Michalička

Foto: Petra Vidomusová

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=WUxJDdaUQSY

Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor