Otevírací doba

Po: ZAVŘENO
Út - Čt: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00
Pá: ZAVŘENO
So: 9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00
Ne: ZAVŘENO

Aktuálně je

ZAVŘENO

Vstupné

Základní80 Kč

Snížené40 Kč

Rodinné150 Kč

Výstavy40 Kč

Studijní pátky80 Kč

Děti do 6 let, doprovod ZTP/Pzdarma

VÍCE INFORMACÍ O VSTUPNÉM

Dostupné služby

Bezbariérový vstupČástečně

WCv objektu

Platba kartouAno

Výroba knotů ze suchopýru

V norské lidové pohádce O dvanácti divokých kachnách, která je variantou známé pohádky Sedmero krkavců, dívka, aby vysvobodila své bratry, musela upříst nitě a zhotovit textil ze suchopýru. Otázkou je, zda je to vůbec možné. Suchopýr svou vzhledovou podobou s bavlnou zaujal hospodářské experty již v 18. století. Počínající textilní krize je vedla k úvahám, zda by skutečně nemohl být zužitkován při rozsáhlejší produkci tkanin.

Výroba knotů ze suchopýru

Velmi křehká a krátká vlákna ovšem toto upotřebení příliš neumožnovala. Ovšem v lidovém prostředí byl suchopýr v rámci Evropy, v lokalitách, kde se vyskytoval, hojně využíván. Suchopýru se daří v místech slatinných luk a rašelinišť. Na území České republiky roste hojněji především ve výše položených oblastech.

Zejména chudí lidé plnili jemným chmýřím své peřiny a polštáře. Suchopýr byl také spřádán. Hotová příze nesloužila pro výrobu oděvů, ale na knoty do olejových kahanů. Tyto knoty byly oblíbené obzvláště v severském prostředí. Za první světové války skutečně došlo k masovějšímu využití suchopýru i v průmyslové výrobě a to na výrobu knotů do lamp či svíček a také na produkci vaty a savého papíru. V malé míře byl také přimícháván k bavlně při zhotovování textilu.

Text: Václav Michalička

Foto: Petra Vidomusová

Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=2HFa4ELhdWY

Fotoalbum